10. 11. startujeme 2. běh. Chcete se připojit? Ještě můžete …
Ty fotky v online prostoru nám moc nejdou, ale alespoň z nich autenticky vyzařuje nadšení i únava.
Děkujeme všem účastníkům za aktivní zapojení, touhu po informacích a zpětné vazby, o které se s vámi rádi podělíme:
„Moc Vám děkuji za přínosný a zajímavý kurz, který mi v mnoha věcech
otevřel oči. Děláte záslužnou práci.“
„Kurz sexuální výchovy byl pro mě velmi přínosný a naplňující. Oceňuji vysokou
odbornou úroveň lektorů. Obsah kurzu byl dobře strukturovaný, prakticky zaměřený a
reflektoval aktuální potřeby pedagogické praxe.“
„Děkuji za příjemné prostředí, za prostor na jakékoliv dotazy. Děkuji za skvěle
připravený kurz!“
Vážíme si práce našich skvělých lektorek Jany Bernoldové, Kristiny Nesvadbové a Ivety Svitákové, které kurz s velkým zápalem připravily a s velkou odborností a lidskostí vedou!
10. 11. startujeme 2. běh. Chcete se připojit? Ještě můžete
V projektu Společně za hranice diagnózy děláme výzkum JINAK. Protože nejlepším odborníkem na život s mentálním postižením je ten, kdo ho žije.
CO JE INKLUZIVNÍ VÝZKUM? Výzkum, kde lidé s postižením nejsou jen „účastníci studie“, ale plnohodnotní spolubadatelé a experti. Jsou součástí výzkumného týmu od začátku do konce.
PROČ TO DĚLÁME? Žádná kniha ani teorie nenahradí znalost z první ruky. Proto s námi aktivně spolupracují rodiče s mentálním postižením jako partneři ve výzkumu, nikoliv jen jako zdroj dat.
JAK TO FUNGUJE? Naši kolegové a kolegyně s mentálním postižením:
→ S námi vyvíjí výzkumné otázky
→ Navrhují a testují výzkumné nástroje
→ Sbírají a analyzují data
→ Sdílejí své poznatky
→ Aktivně ovlivňují závěry a doporučení
#NicONásBezNás – není to jen heslo. Je to způsob práce. Je to respekt. Je to partnerství.
Děkujeme všem našim spolubadatelům a spolubadatelkám za důvěru, nasazení a spolupráci! Společně tvoříme výzkum, který má skutečný smysl a dopad.
Chcete se dozvědět více nebo se zapojit? Napište nám zprávu.
JANA BERNOLDOVÁ
Průkopnice v oblasti podpory rodičovství osob s mentálním postižením, odborná asistentka na Katedře speciální pedagogiky Pedf UK.
Spoluautorka první české monografie o ženách s mentálním postižením v roli matek.
Spoluautorka Metodické příručky pro sexuální výchovu žáků a žákyň s mentálním postižením a/nebo na autistickém spektru, vědecky podložené přístupy.
Co Jana říká: „Věřím, že každý člověk bez ohledu na své mentální možnosti má právo na podporu při plnění svých životních rolí. Mým cílem je poskytovat odborníkům nástroje, jak tuto podporu kvalitně a citlivě realizovat. Díky osobní zkušenosti s postižením v rodině vím, jak důležitá je empatická a skutečně podporující péče.“
PETRA SYNKOVÁ KONEČNÁ
Psychoterapeutka, supervizorka a sexuální poradkyně pro specifické cílové skupiny lidí s postižením, lektorka.
Spoluautorka Doporučeného postupu MPSV pro práci se sexualitou v sociálních službách.
Co Petra říká: „Stavím na důvěře v člověka a jeho schopnost změny a růstu, která je potřebná pro jeho život, s respektem k jeho individualitě.“
VENDULA KOUŘILOVÁ
Sexuální poradkyně pro specifické cílové skupiny lidí s postižením, lektorka.
Ředitelka Nebuď na nule.
Co Vendula říká? “Veřejným závazkem většiny sociálních služeb je podporovat klienty v plnohodnotném životě. Když se zaměstnanců ptám, co pro ně znamená žít plnohodnotně a co je pro ně v životě důležité, nejčastěji mluví o svých vztazích a životních rolích, například o mateřství. A když se jich pak zeptám, kolik jejich klientů takové vztahy prožívá, odpovídají, že téměř žádný. Přesto tomu věnují jen málo pozornosti. Co nás opravňuje si myslet, že lidé s hendikepem mají jiné potřeby než ti ostatní?”
Skrz příběhy zvěčněné v této knize jasně vidíme, že respekt k člověku je nejen v sociálních službách jedinou možnou cestou k zachování lidské důstojnosti.
A to je jedna z nejzákladnějších a nejzásadnějších hodnot, na které stojí i naše práce v Nebuď na nule.
V Nebuď na nule pomáháme organizacím zavádět práci se sexualitou tak, aby byla bezpečná, funkční a metodicky ukotvená! Na tom teď pracujeme s Paprskem Velké Opatovice, p. o.
Spolupráce začala kurzy Respektujícího přístupu pro všechny pracovníky organizace, pokračovala školením Sexualita 1 a navazující metodickou prací se sexuálními důvěrníky.
Společně jsme vytvořili Protokol sexuality, který nyní spolu s managementem implementujeme do systému dokumentace a procesů celé organizace, aby se stal živou součástí praxe. S protokolem se seznamují všichni pracovníci.
Důvěrníci jsou zapojeni do Skupiny sexuálních důvěrníků v rámci Unie sexuálních důvěrníků a po zavedení systému budou i nadále pravidelně čerpat metodické případové supervize od Nebuď na nule. Ty poslouží nejen jako podpora v jejich práci, ale také jako nástroj kontroly a hodnocení.
Takto může vypadat dobrá praxe a dlouhodobá komplexní spolupráce v souladu s Doporučeným postupem MPSV č. 5/2024 pro práci se sexualitou v sociálních službách.
Na fotografii: Pracovní skupina k Protokolu sexuality spolu s Mgr. Vendulou Kouřilovou, která za Nebuď na nule organizaci Paprsek celým tímto procesem provází.
HANA ŠIMÁČKOVÁ
Poradkyně pro specifické cílové skupiny lidí s postižením, lektorka, konzultantka, předsedkyně Nebuď na nule.
Spoluautorka Doporučeného postupu MPSV pro práci se sexualitou v sociálních službách.
Spoluzakladatelka Nebuď na nule.
Co Hanka říká? „Jsem přesvědčená, že se teorie musí odpracovat v praxi. Bez toho není možné být odborníkem.“
Naše kolegyně prof. Iva Strnadová a Dr. Jana Bernoldová měly výjimečnou příležitost vzdělávat přibližně 80-100 českých soudců na Justiční akademii v Praze. Jejich tříhodinová sekce v rámci celodenního semináře se zaměřila na téma, které je oběma blízké: podporu rodičů s mentálním postižením v péči o jejich děti.
Jaké bylo jejich klíčové poselství?
Kolegyně se snažily změnit způsob kladení otázek: místo „mohou být rodiči?“ bychom se měli ptát „jak podpoříme jejich úspěch v rodičovství?“ – protože s vhodnou podporou šitou na míru dosahují rodiče s mentálním postižením 90% úspěšnosti v rodičovských dovednostech!
Soudcům děkuje za pozitivní ohlasy. Projevili skutečnou otevřenost vůči přístupu založenému na silných stránkách a kontextu každé rodiny. Pochopili, že každá rodina si zaslouží individuální posouzení, ne předpoklady založené na diagnóze.
Kolegyně odcházely s velkou nadějí. Když změníme perspektivu a zaměříme se na podporu namísto na předpokládané deficity, mění se celý přístup k těmto rodinám. Pro rodiče s mentálním postižením a jejich děti to znamená rodiny, které zůstávají pohromadě, děti, které prospívají, a rodiče, kteří jsou oceňováni za to, co svým rodinám přinášejí.
Děkujeme Justiční akademii a všem zúčastněným soudcům za jejich otevřenost a zájem o toto důležité téma.
